Mělo to naprosto fantastickou zápletku, mělo to naprosto fantastické rozzuzlení, mělo to naprosto fantastické postavy....nemám slov. NEJLEPŠÍ fakt nejlepší!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Alča, Knihy Dobrovský, nedatováno

Prolistovat knihu a koupit si ji můžete zde:

Dobrodružství, fantasy, detektivní zápletka = 3 v 1. Poutavě napsaná kniha pro dnešní děti. I já dospělá jsem se nemohla od knihy odtrhnout. Super knížka do kategorie rodinné čtení!
Akcinel, Databáze knih, 14.10. 2015

Do Pompejí jsem se poprvé dostala nějak těsně po vysoké a byl to fantastický zážitek. Pochopte, já jsem vyrůstala v době, kdy bylo dobrodružství vyjet se školou na jeden den do galerie v Drážďanech v tehdejším východním Německu. Pár fotek Pompejí jsem znala z knížky Oživená minulost, kterou jsme měli doma v knihovně, a až do maturity v roce 1989 mne nenapadlo, že bych je někdy mohla vidět jinak. Byly zhruba na úrovni pohádek Tisíce a jedné noci. A teď jsem tam jela! Sice jsme měli na prohlídku asi jen tři hodiny, ale byla to láska na celý život. Do teď si vybavuji, s jakým ostychem jsem vstupovala do domů, které vypadaly, jako by se jejich obyvatelé měli každou chvíli vrátit... Běhali jsme po Pompejích úplně říční, abychom toho viděli co nejvíc, a mně bylo jasné, že se vrátím. Můj úplně první zahraniční výjezd se studenty směřoval právě sem. Poučená jsem na Pompeje nechala celý den, a při všech dalších návštěvách také. Byl to vždycky v tom pětidenním maratonu takový odpočinek. Do Pompejí jsme vždycky vlezli Nucerijsou bránou. To je postranní vchod, o kterém málokdo ví, nejsou tam fronty a na prohlídku Pompejí je to mnohem strategičtější. Vede k amfiteátru. Jakmile jsme prošli branou, dostali studenti mapy a rozchod s tím, že v šest večer je sraz na foru. Nemohli tedy opustit areál, nikdo je tím pádem nemusel hlídat a mohli si všechno prohlédnout svým tempem. Poblíž fora je restaurace, takže je i kde spočinout a posilnit se. Jeden čas jsem do Pompejí jezdila jako na chalupu, znám tam každý domek, ale jestli to dobře počítám, naposledy jsem tam byla, když vyšla tahle bárovka, a to už je víc než deset let...

Pozdvižení v Pompejích se psalo vyloženě samo. Už jsem to tam znala jako své boty, z legrace jsem říkávala, že tam jezdím skoro jako na chalupu. Vystudovala jsem klasickou filologii, takže v Římě jsem jako doma, nemusela jsem si skoro žádné reálie hledat... Jakmile jsem věděla zápletku a kdo je viníkem, psala jsem a psala a psala, od počítače jsem vstávala snad jen, s prominutím, na záchod... Pamatuju si, že jsem knihu dopsala v úterý v pět ráno. Kolikátého bylo, netuším. Petr Kopl tuhle bárovku označil za "detektivku poirotovského typu". Jsem poctěna.

nej nej nej. psala dcera
Helena4103, Databáze knih 3.1. 2019

Na audioknihu slibovanou ve videu zatím nedošlo, ale když budete nakladatelství Grada dostatečně bombardovat, třeba se rozhoupe...

Miluju celou tu sérii bárovek, ale tenhle díl patří jednoznačně mezi moje top tři! Strašně mě baví ty postavy tam, zápletka a hlavně komentáře Báry. Fakt top!
Bety, Goodreads, 12. 4. 2024

POČMÁRANÉ POMPEJE

Kdo už máte tuhle bárovku přečtenou, víte, že Pompejané používali zdi domů jako plakátovací plochu, noviny, internet... prostě jako nosič aktuálních informací. Před volbami na ně profesionální písmomalíři vytvářeli volební nápisy, ale kdokoliv kdykoliv na ně mohl napsat nějaké sdělení - inzerát, vyznání lásky, výhružku nebo prostě nápis ve stylu "byl jsem tady, Pepa".  Přečíst nápisy je někdy složité, protože pisatelé různě čmárali a také používali zkratky, které pro nás už nejsou běžné. Nápisů jsou snad tisíce, tady je jen malá ukázka (schválně, jestli si vybavíte, které četla i Bára):

Oznámení o gladiátorských hrách:

DVACET PÁRŮ GLADIÁTORŮ PATŘÍCÍCH AULOVI SUETTIOVI ANTENIOVI A JEHO PROPUŠTĚNCI NIGEROVI BUDE BOJOVAT V PUTEOLÁCH 17., 18., 19. A 20. BŘEZNA. BUDE I LOV A SPORTOVNÍ HRY.

Oznámení různá:

Z MÉHO OBCHODU ZMIZELA MĚDĚNÁ NÁDOBA. TOMU, KDO MI JI VRÁTÍ, DÁM 65 SESTERCIŮ. 20 NAVÍC ZA INFORMACI, KTERÁ POVEDE K POLAPENÍ ZLODĚJE.

NAŠLO SE HNĚDÉ TELE S BÍLOU SKRVRNOU NA ČELE, K DOPTÁNÍ V PEKAŘSTVÍ U ASTYLA.

Inzeráty:

BLOK DOMŮ U ARII POLLII VE VLASTNICTVÍ GNAEA ALLEIA NIGIDIA MAIA JE K PRONÁJMU OD 1. ČERVENCE. V PŘÍZEMÍ JSOU OBCHODY, VE VYŠŠÍCH PATRECH LUXUSNÍ MÍSTNOSTI A DŮM. KDO MÁ ZÁJEM PRONAJMOUT SI TYTO DOMY, AŤ SE OBRÁTÍ NA PRIMA, OTROKA GNAEA ALLEIA NIGIDIA MAIA.

PERARIE, JSI ZLODĚJ!

CELODUS, GLADIÁTOR - THRÁK, JE POTĚŠENÍM VŠECH DÍVEK.

KRUTÝ LALAGU, PROČ MNE NEMILUJEŠ?

JESTLI NĚKDO NEVĚŘÍ VE VENUŠI, MĚL BY VIDĚT MOU DÍVKU!

HEREC OPPIUS JE DAREBÁK A ZLODĚJ!

CHIE, PŘEJU TI, ABY SE TI TY BEĎARY VRÁTILY, A JEŠTĚ HORŠÍ NEŽ DŘÍV!

MARCELLUS MILUJE PRAENESTINU, ALE TA O NĚJ NEDBÁ.

KDO SE TADY VYKADÍ, TEN SE SEZLOU POTÁŽE!

TÁHNI, ZLODĚJI!

SERENĚ JE NA BLITÍ Z ISIDORA

PROSÍM TĚ, PANÍ, PRO VENUŠI TĚ PROSÍM, VZPOMÍNEJ NA MNE.

Byl jsem tady, Pepa:

GAIUS PUMIDIUS DIPILUS TU BYL 3. ŘÍJNA.

JAK ŘÍMANÉ DATOVALI

Řekněme si na úvod, že úplně jinak než my. Předně neměli důvod počítat roky od narození Krista, zvlášť v dobách hluboko před jeho narozením. Roky označovali podle toho, kdo byl zrovna konzulem, a pro přehlednost si také vedli konzulské seznamy, takže převod na naši dataci je v tomto směru docela jednoduchý. Slavný historik Livius také datoval "ab urbe condita", tedy od založení města (rozumějme Říma). O datu založení Říma měli Římané naprosto jasno, bylo to v roce 753 př.n.l., takže od toho se počítalo docela dobře.

Se dny to bylo složitější. Římané neměli týdny jako my, ale v průběhu měsíce byly tři významné dny, od kterých se počítalo. Byly to:

• Kalendy (Kalendae - jedno z mála latinských slov, které se skutečně píše s K), první den každého měsíc
• Nóny (Nonae), 5. nebo 7. den v měsíci
• Ídy (Idus), 13. nebo 15. den v měsíci
  

V březnu, květnu, červenci a říjnu připadaly nóny a ídy na pozdější data. Pokud se nějaká událost odehrála přímo na kalendy, nóny či ídy, bylo datování jednoduché. Třeba Caesar byl zavražděn 15. března, tedy NA BŘEZNOVÉ ÍDY. Ale tím máme vyřešené jen tři dny z měsíce, takže pozor, teď už to bude vyšší dívčí. 

Římané datovali tak, že od těchto dnů ODPOČÍTÁVALI. Takže je zajímalo, KOLIK DNÍ PŘED kalendami, nónami nebo Ídami se co odehrávalo. Když to bylo den před tím, bylo to ještě jednoduché, řeklo se prostě PRIDIE (plus ten den).  To máme vyřešené další tři dny. Zbytek převádíme takhle:

• Pokud připadal den na interval mezi kalendami a nónami, odpočítávalo se od nón, pokud mezi nónami a ídami, odpočítávalo se od íd. K nónám a ídám se musí přičíst jeden den. Takže pokud najdeme dataci například VI. den před květnovými nónami, výpočet je: (7 (= datum nón) + 1) - 6 = 8 - 6 = 2. května.
  
• Jakmile se muselo odečítat od kalend (což byla půlka měsíce, on íd dál), musíme přičíst dny dva. Čili to datum načmárané stavebním dělníkem, XVI K NOV, která znamená XVI. den před listopadovými kalendami, se vypočítá takhle: (31 (´počet dní předcházejícího měsíce) + 2) - 16 = 33 - 16 = 17. října.
  

KDY DOŠLO KE ZKÁZE POMPEJÍ?

Po staletí platilo datum 24. srpna r. 79 n.l. Tak to psal Gaius Plinius Secundus mladší (tedy Minor, jak jste se dočetli v popisku u rodokmenu Lolliů), který byl očitým svědkem výbuchu Vesuvu. Tehdy také zahynul jeho strýc Gaius Plinius Secundus starší (tedy Maior). Ten jako velitel loďstva v Misenu přivážel pomoc  postiženému městu, ale protože chtěl katastrofu pozorovat s co největší blízkosti, nakonec za to zaplatil životem. Plinius mladší vše podrobně popsal a po něm se podobným typům erupce říká pliniovská. Takže - Plinius byl očitý svěděk, nemohl se v datu mýlit. Jenže.

Jenže jak vykopávky postupovaly, začaly se objevovat indicie, které toto datum zpochybňovaly. Třeba ovoce (pochopitelně zuhelnatělé), které v srpnu rozhodně nemohlo být zralé. Nebo mince, na které byly zachyceny pocty udělené císaři Titovi v září roku 79. A pak se našel naprosto nezvratný důkaz, že v srpnu 79 žily ještě Pompeje úplně poklidným životem, dokonce i v září.

Tím důkazem byl nápis nalezený (v roce 2018) v jednom z nově odkrytých domů. Úplně jednoduchý, obyčejný nápis: DOBŘE JSEM SE NAJEDL. Ale datovaný! Dotyčný si chutnou krmi pochvaloval - 17. října. Takže ke zkáze Pompejí muselo dojít nedlouho potom.

Jak je ale možné, že se Plinius tak spletl?

No... On se nespleti. Jenže jeho dílo se, jako ostatně všechna díla antických autorů, nedochovalo v originále. My máme vlastně z antické literatury k dispozici pouze to, co pečlivě opsali středověcí mniši. A zřejmě ti někde udělali chybu. Ne že by místo říjen napsali srpen, ale Římané datovali jinak než my, převod na dnešní dataci je docela složitý (podívejte se na článeček "Jak Římané datovali" a chybička se prostě vloudí. Nesmíme zapomenout, jak se měsíce jmenují latinsky. Září je SEPTEMBER, tedy sedmý měsíc. Říjen je OCTOBER, osmý. Listopad je NOVEMBER, devátý a prosinec je DECEMBER, desátý. Písaři byli líní vypisovat celá slova, tak si vypomáhali číslovkami (kolikrát jste už vy sami viděli například 4U místo for you, že?). 7ber, 8ber, 9ber, 10ber. No a zaměnit načmáranou sedmičku a devítku je fakt jednoduché...