Keltové - druidův poklad

Mohou se druidi ženit a mít děti? Může se druidem stát i holka? Chodí druidi do boje? Umí opravdu čarovat? Vidí do budoucnosti a do minulosti? A mohou se také někdy v něčem splést? Skutečně dokážou zabít pouhým slovem? Proč svoje učení zásadně nezapisují, i když psát umí? Může člověk od druida dostat úkol, který má splnit až za dva tisíce let? A může člověk v minulosti poznat svou budoucnost? Opravdu existují jiné světy a živí mohou někdy mluvit s mrtvými? Setkání s druidem Kengetorígem bylo jedno z nejzajímavějších, nejnapínavějších, nejpodivnějších a, to si Bára musela přiznat, i nejnebezpečnějších, jaké kdy zažila.


Zařadila bych ji mezi nejlepší díly z této série (ale mám je ráda všechny). Příběh má spád hned od začátku, snoubí se v něm realita s magií, skvělé vyvrcholení děje. Přečteno jedním dechem!
Anoel1, Databáze knih, 20.6. 2023

Prolistovat knihu a koupit si ji můžete zde:

JAK SE STÁT DRUIDEM?

To nebylo vůbec nic lehkého. Předně jste se museli narodit do rodiny druida. Jen výjimečně zřejmě mohl patřičné vzdělání absolvovat někdo jiného původu. Na druhou stranu nezáleželo na tom, jestli jste kluk nebo holka, máme doklady i o druidkách. Pak jste pochopitelně museli mít nějaké nadání. Jenže, jak všichni dobře víme, talent je pouze 10% úspěchu, z 90% je to píle (ať se vám na internetu a v reklamách snaží namluvit cokoliv, takhle to prostě je ve sportu, při hře na hudební nástroj i ve škole, všude, bez výjimky). Takže vás čekala léta dřiny. Studium na druida trvalo asi dvacet let a mělo tři fáze. Nejdřív se člověk učil historii, astronomii, poezii a podobně. Ve druhé fázi se učil léčit. Terpve ve třetí začalo vlastní druidské učení. Co bylo jeho obsahem netušíme, protože druidi ho nezaznamenávali. Ne proto, že by neuměli psát, to samozřejmě uměli, ale jednak proto, aby se nedostalo do nepovolaných rukou, jednak proto, aby neustále cvičili paměť a mysl, aby nezačali spoléhat na to, že si to přečtou (protože mít něco v hlavě je něco úplně jiného než jen vědět, kde si to přečíst, případně dnes najít na internetu, že). Opravdu jen hrstka lidí pak druidské učení zdárně dokončila, protože na konci je čekala nesmírně těžká zkouška, kterou ne každý přežil. Ale to vám nebudu prozrazovat, protože o tom druid Kengetoríx vypráví Báře, a od něj to vyzní mnohem lépe než ode mne.

K těmhle jezírkům se druid Kengetoríx chodil klanět bohyni Ikovellauně, kterou pokládal za svou osobní ochránkyni. Dnes se jim říká Skryjská. Foto VV
K těmhle jezírkům se druid Kengetoríx chodil klanět bohyni Ikovellauně, kterou pokládal za svou osobní ochránkyni. Dnes se jim říká Skryjská. Foto VV

O ASTERIXOVI, NEBO O ASTERÍGOVI?

Asterix, obrázek je z https://en.wikipedia.org/wiki/Asterix_%28character%29
Asterix, obrázek je z https://en.wikipedia.org/wiki/Asterix_%28character%29

Tak předně si pojďme říct, že tu typickou koncovku jmen, kterou Uderzo a Goscinny používají, tedy -ix (Obelix, Panoramix...), Keltové ve skutečnosti neznali. Autoři slavného komixu si totiž špatně rozložili skutečná keltská jména jako Dumnoríx, Vercingetoríx a podobně. Ten koncový komponent je totiž -ríx a znamená to něco jako vládce. A půjdeme-li ještě hlouběji do etymologie, tak ono by se to správně mělo psát rigs, protože to s na konci je jen koncovka, která v dalších pádech odpadá. Takže se mluví o Dumnorígovi, Vercingetorígovi - a samozřejmě i Kengetorígovi, se kterým se setkala Bára. U druidů a keltských vládců bych na tom skutečně trvala. U komiksových postaviček mi to přijde hyperkorektní, a mluvit o Asterixovi a obelixovi mne opravu neuráží.

Keltský bůh Taranis, obrázek je z https://en.wikipedia.org/wiki/Gundestrup_cauldron
Keltský bůh Taranis, obrázek je z https://en.wikipedia.org/wiki/Gundestrup_cauldron
Hlavní brána keltského oppida Stradonic. Po levé straně jsou dosud patrné mohutné valy, které vstup chránily.
Hlavní brána keltského oppida Stradonic. Po levé straně jsou dosud patrné mohutné valy, které vstup chránily.

Psaní keltské bárovky mne naprosto pohltilo. Není divu. Svou spisovatelskou dráhu jsem začala jako autorka fantasy (série Wetemaa), a Keltové jsou trochu fantasy. Tedy - z našeho pohledu. To je jako s Egypťany, kteří rozlišovali dvanáct smyslů, a my jich známe jen pět. Když jsem se jednou svých studentů ptala, proč my máme pět smyslů, tak jeden chlapec moudře odpověděl: protože nás to naučili. Přesně tak. My máme úplně stejné smysly jako Egypťané, ale když nás naučili, že jich existuje jen pět, tak kdo ví, jestli ty ostatní vůbec využíváme... A s druidy je to to samé. Nejvíc zpráv o nich máme od Římanů. Římané stáli vždycky oběma nohama pevně na zemi. Tak pevně, že i tradiční indoevropskou mytologii popadli za křídlo a pěkně ji na tu zem usadili v podobě svých raných dějin. Takže ti si na nějaké fantasy fakt moc nepotrpěli, a přesto píší o neuvěřitelných věcech, které druidové dokázali. Jen nevíme jak. Čáry a kouzla to určitě nebyly, jen (no, jen...) hluboké vzdělání v mnoha oborech.

Pohled z akropole oppida, tedy z míst, kde stával i Kengetorígův dům, k bráně, na kterou útočili Římané. Představte si tu louku plnou větších či menších domů, dílen, ohrad pro dobytek... A vzadu, u toho lesíka, který tam pochopitelně nebyl, val s palisádou. Pokryté sněhem. A jste tam. Foto VV
Pohled z akropole oppida, tedy z míst, kde stával i Kengetorígův dům, k bráně, na kterou útočili Římané. Představte si tu louku plnou větších či menších domů, dílen, ohrad pro dobytek... A vzadu, u toho lesíka, který tam pochopitelně nebyl, val s palisádou. Pokryté sněhem. A jste tam. Foto VV

Už jsem se setkala s názorem, že tenhle příběh se v českých zemích nemohl odehrát, protože Římané se do těchto míst nedostali. Na to bych odpověděla suchými fakty: až do roku 2000 byli všichni přesvědčení, že se Římané na našem území pohybovali nejdále okolo Brna. Ale v roce 2001 byl objeven římský tábor u Olomouce! A o něco později ještě jeden ležící severněji. Co z toho vyplývá? To, že jsme stopy po Římanech někde neobjevili, vůbec neznamená, že tam nemohli být. Jen pro to nemáme hmatatelné důkazy. A jedna průzkumná legie se mohla dostat kamkoliv...

Keltský nákrčník neboli torques. Takhle mohutné a krásné si mohli dovolit jen ti nejbohatší. Obrázek je z https://nl.wikipedia.org/wiki/Torque
Keltský nákrčník neboli torques. Takhle mohutné a krásné si mohli dovolit jen ti nejbohatší. Obrázek je z https://nl.wikipedia.org/wiki/Torque

JEDINÝ DRUID

Marcus Tullius Cicero, obrázek je z https://www.britannica.com/biography/Cicero
Marcus Tullius Cicero, obrázek je z https://www.britannica.com/biography/Cicero

Jednoho jediného druida známe jménem. Byl to Diviciacus, který stál zároveň v čele keltského kmeno Haeduů. V roce 63 př.n.l. přišel do Říma, aby senát požádal o pomoc proti nepřátelům. Setkal se s ním slavný římský řečník Marcus Tullius Cicero, a od něj máme o Divicakovi zprávy. Jméno Diviciacus je latinizovaná varianta jména, jak znělo v druidově mateřštině, nevíme. Cicero se s neskonalým obdivem vyjadřoval o druidově hluboké vzdělanosti, zejména obdivoval jeho znalosti z oboru astronomie.

A možná není jediný jménem známý. Soudí se, že irská světice Brigita byla také druidkou. Ale ta žila až v 5. století n.l.

KELTOVÉ, NEBO GALOVÉ?

Obojí. Protože jak píše Caesar ve svých Zápiscích o válce galské: Gallia est omnis divisa in partes tres, quarum unam incolunt Belgae, aliam Aquitani, tertiam qui ipsorum lingua Celtae, nostra Galli appelantur. Tedy - třetí část Galie obývají ti, kteří se vlastním jazykem nazývají Keltové, naším (tedy latinou) Gallové.

Reference

Za mě asi nejlepší Bára vůbec - pěkně se to četlo, za dva dny jsem s ní byla hotová. Jsem ráda, že se autorka pouští i do takovýchto "méně známých" historických období a že tu historii umí skvěle předat dál:)

miunka

Goodreads, 9.11. 2023

Nádherné propojení s budoucností...nebo minulostí? Už se těším, až bude Báře o pár let více a co zažije...nebo zažila... :)

AničkaHedb

Databáze knih, 15.5. 2023