Rudolf II. - Spiknutí

Tentokrát Báru atlas přenesl přímo na dvůr císaře Rudolfa II., kde s příchodem věhlasných alchymistů, umělců a astrologů vzkvétaly věda i umění. Vzápětí se však Bára ocitla ve spárech intrikána Makovského z Makové. Při útěku z jeho domu náhodou vyslechla rozhovor spiklenců, kteří Rudolfovi II. usilovali o život. Kdyby zjistili, že o jejich plánech Bára ví, neváhali by ji okamžitě odstranit… Podaří se Báře zabránit spiknutí a zachránit císaři život?


Johannes Kepler (1571 - 1630), zarytý heliocentrista, byl od dětství neduživý. Ve dvanácti letech prodělal neštovice, což byla prakticky smrtelná choroba, ale on je přežil. Byl jimi poznamenaný, dostaly se mu i do očí, takže měl poškozený zrak. V roce 1599 ho přesvědčil Tycho Brahe, aby s ním šel do Prahy, a Kepler mu tady dělal asistenta. Poškozený zrak mu sice bránil pozorovat hvězdy, ale byl excelentní matematik, takže výpočty pohybů nebeských těles mu šly jedna báseň. Spolupráce s Brahem ovšem nebyla jednoduchá, protože se v názorech dost rozcházeli. Obrázek pochází z https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:Johannes_Kepler_1610.jpg
Johannes Kepler (1571 - 1630), zarytý heliocentrista, byl od dětství neduživý. Ve dvanácti letech prodělal neštovice, což byla prakticky smrtelná choroba, ale on je přežil. Byl jimi poznamenaný, dostaly se mu i do očí, takže měl poškozený zrak. V roce 1599 ho přesvědčil Tycho Brahe, aby s ním šel do Prahy, a Kepler mu tady dělal asistenta. Poškozený zrak mu sice bránil pozorovat hvězdy, ale byl excelentní matematik, takže výpočty pohybů nebeských těles mu šly jedna báseň. Spolupráce s Brahem ovšem nebyla jednoduchá, protože se v názorech dost rozcházeli. Obrázek pochází z https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:Johannes_Kepler_1610.jpg
Stránka z Keplerova horoskopu pro Valdštejna. Obrázek je z https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wallensteins_erstes_Horoskop_1608.JPG
Stránka z Keplerova horoskopu pro Valdštejna. Obrázek je z https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wallensteins_erstes_Horoskop_1608.JPG

KEPLER - ASTRONOM, ČI ASTROLOG?

Obojí. Sám říkával: "Astronomie je moudrou matkou, astrologie je záletnou dcerkou, která, aby svou matku udržela při životě, prodává se každému zájemci, který chce a může zaplatit."  Tím chtěl říct, že aby se mohl věnovat astronomii, musí si na to vydělávat astrologií - sestavováním horoskopů. A uměl to skvěle. Tím myslím astronomii i astrologii. Na jedné straně sestavil velmi přesný horoskop pro Albrechta z Valdštejna, na druhé straně formuloval zákony o pohybu těles kolem slunce.

1. KEPLERŮV ZÁKON: Planety obíhají kolem Slunce po eliptických trajektoriích, v jejichž jednom společném ohnisku je Slunce.

2. KEPLERŮV ZÁKON:  Obsahy ploch opsaných spojnicí planety a Slunce za stejný čas jsou stejně velké.

3. KEPLERŮV ZÁKON: Poměr druhých mocnin oběžných dob dvou planet je stejný jako poměr třetích mocnin délek jejich hlavních poloos (středních vzdáleností těchto planet od Slunce).

A na to přišel bez kalkulačky a bez internetu. Borec, ne?

Tycho Brahe (1546 - 1601) se vlastně jmenoval Tyge Ottesen Brahe. Do Prahy se dostal na pozvání Rudolfova osobního lékaře Tadeáše Hájka z Hájku v roce 1599. Narozdíl od Keplera byl zarytý geocentrista. Neměl tak dobré matematické schopnosti jako Kepler, ale zato byl skvělý hvězdář a jen na základě jeho pozorování mohl později Kepler formulovat své dosud platné zákony. V mládí skutečně přišel v souboji o nos a nosil bronzovou náhražku. Obrázek pochází z https://en.wikipedia.org/wiki/Tycho_Brahe#/media/File:Portr%C3%A4tt_av_Tycho_Brahe_-_Skoklosters_slott_-_90153.tif
Tycho Brahe (1546 - 1601) se vlastně jmenoval Tyge Ottesen Brahe. Do Prahy se dostal na pozvání Rudolfova osobního lékaře Tadeáše Hájka z Hájku v roce 1599. Narozdíl od Keplera byl zarytý geocentrista. Neměl tak dobré matematické schopnosti jako Kepler, ale zato byl skvělý hvězdář a jen na základě jeho pozorování mohl později Kepler formulovat své dosud platné zákony. V mládí skutečně přišel v souboji o nos a nosil bronzovou náhražku. Obrázek pochází z https://en.wikipedia.org/wiki/Tycho_Brahe#/media/File:Portr%C3%A4tt_av_Tycho_Brahe_-_Skoklosters_slott_-_90153.tif
Tisk Brahovy představy geocentrické soustavy z roku 1680 (z toho roku je tisk, ne Brahova představa, ten už byl mrtvý). Ďubka uprostřed je Země, kolem ní obíhá Měsíc. Po vzdálenější dráze Zemi obíhá Slunce, a kolem Slunce obíhají ostatní planety. Pamatujete si na tu názornou ukázku se svícnem v jídelně u Brahů doma? Obrázek je z https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fotothek_df_tg_0000643_Astronomie_%5E_Planet_%5E_Himmelsk%C3%B6rper.jpg
Tisk Brahovy představy geocentrické soustavy z roku 1680 (z toho roku je tisk, ne Brahova představa, ten už byl mrtvý). Ďubka uprostřed je Země, kolem ní obíhá Měsíc. Po vzdálenější dráze Zemi obíhá Slunce, a kolem Slunce obíhají ostatní planety. Pamatujete si na tu názornou ukázku se svícnem v jídelně u Brahů doma? Obrázek je z https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fotothek_df_tg_0000643_Astronomie_%5E_Planet_%5E_Himmelsk%C3%B6rper.jpg
Jeroným Makovský z Makové se nechal portrétovat u Aegidia Sadelera, rytce, který pracoval na dvoře Rudolfa II. Z nápisů na rytině se dočítáme, že Sadeler Makovského pokládal za svého velkého příznivce, a že portrét vznikl v roce 1603, kdy bylo Makovskému 38 let. obrázek je z https://jenikirbyhistory.getarchive.net/media/makovsky-z-makove-jeronym-0b0c74
Jeroným Makovský z Makové se nechal portrétovat u Aegidia Sadelera, rytce, který pracoval na dvoře Rudolfa II. Z nápisů na rytině se dočítáme, že Sadeler Makovského pokládal za svého velkého příznivce, a že portrét vznikl v roce 1603, kdy bylo Makovskému 38 let. obrázek je z https://jenikirbyhistory.getarchive.net/media/makovsky-z-makove-jeronym-0b0c74
Hrob rabiho Löwa na pražském židovském hřbitově. Obrázek je z https://cs.wikipedia.org/wiki/Jehuda_ben_Becalel
Hrob rabiho Löwa na pražském židovském hřbitově. Obrázek je z https://cs.wikipedia.org/wiki/Jehuda_ben_Becalel

RABI LÖW nebo JEHUDA BEN BECALEL?

Jehuda Arje ben Becalel, to je správné znění rabínova jména. Pokud najdete variantu Bezalel, je to německá transkripce. A protože Arje znamená hebrejsky lev, také se to jméno překládá do němčiny jako Löw. Ben znamená syn, takže ben Becalel znamená syn Becalelův.

Jehu da Arje ben Becalel byl rabínem, a můžeme říkat rabi i rabín, obojí je správné, a znamenýá to vlastně učitel.

Rabi Löw, jak jsme mu zvyklí říkat, opravdu žil. Nevíme, kdy se narodil (někdy mezi léty 1512 - 1526) a ani přesně kde (buď v polské Poznani, nebo v německém Wormsu). Víme ale přesně, kdy a kde zemřel - v roce 1609 v Praze, a je tady také pohřbený. Rabi byl významnou osobností. V roce 1553 se stal vrchním moravským zemským rabínem, v téhle funkci setrval dvacet let, pak odešel do Prahy, ale nežil tu nepřetržitě až do své smrti. Pobýval i několik let jinde, prý kvůli neshodám s židovskou obcí.

A zklamání nakonec - golema fakt nesestrojil, to je jen legenda, a golem je také něco úplně jiného, než co si představujeme hlavně pod dojmem různých filmů. Ale to by bylo na dlouho...


Prolistovat knihu a koupit si ji můžete zde:

Rudolfinská bárovka vyšla poprvé v roce, kdy uplynulo 400 let od smrti císaře Rudolfa. Musím přiznat, já mám toho panovníka ráda. Nebo spíš s ním hluboce soucítím. My ho většinou znám zparodovaného z komediálních filmu jako Svatby pana Voka (tenhle film fakt miluju) a Císařův pekar a pekařův císař (tenhle film fakt nemiluju, protože z něj Werichova snaha zavděčit se soudruhům přímo odkapává). A tak je Rudolfův obraz v představách většiny lidí zredukován na podivína, který se zabývá uměním, kdekterý podloudný alchymista mu věší bulíky na nos a komoří ho podvádějí a podvádějí. Svým způsobem to byla pravda, ale jen posledních pár let života, kdy se naplno projevily jeho duševní problémy - bipolární porucha osobnosti, paranoia, sociální fóbie... Dnes by pěkně zobal psychofarmaka a v pohodě vládl. A dobře by vládl. Uvědomme si, že byl panovníkem v českých zemích, kde vedle sebe žili katolíci a nekatolíci, a ono se mu to tu nemydlilo (narozdíl třeba od Francie, kde se to mydlilo až hrůza). A nemydlilo se mu to tu proto, že to prostě zvládal, uměl se domluvit. Ve fotogalerii je můj oblíbený Rudolfův portrét, když mu bylo dvacet šest let. Krátce předtím zdědil trůn. Je to velmi hezký muž vědom si svého majestátu. Jeden by brečel, když si uvědomí, jak se na něm později všechny možné choroby podepsaly.

PROČ JSOU VĚCI "VE HVĚZDÁCH"?

Tohle úsloví znamená, že vůbec netušíme, jak něco dopadne. Ale tak nějak tušíme, že v osudu už je to psáno. A kdybychom požádali někoho, aby nám na to sestavil horoskop, možná bychom se to dozvěděli. Takže si uděláme malý astro-slovníček:

ASTRONOMIE - je věda, která se zabývá vším, co se děje v kosmu, tedy mimo zemskou atmosféru. Slovo je řeckého původu. Astron je řecky hvězda (to astron, protože je to neutrum, a skloňuje se to jako město - astron bez astra jako město bez města) a nomos znamená zákon (ten nomos, a skloňujeme nomos bez nomu). Takže původně to byla věda zkoumající zákonitosti pohybu hvězd a vztahů mezi nimi.

ASTROLOGIE - stejně jako astronomie se zabývá vztahy mezi hvězdami, ale z úplně jiného úhlu pohledu, při kterém fyzika a matematika nehrají žádnou roli. Astrologii zajímá, jak nás jednotlivé hvězdy ovlivňují a jak určují náš osud. První část slova už znáte, druhá, logos, znamená slovo (ale i věda nebo nauka; je to ten logos, takže skloňujeme logos bez logu). Hezky česky se astrologii říká hvězdopravectví.

ASTRONAUT - je ten, kdo se dostal do vesmíru. Nautés je řecky plavec, ale ne ve smyslu toho, že by někde krauloval, ale že se plaví po moři. Takže by se to dalo přeložit jako námořník nebo mořeplavec. Argonauty znáte, ne? To byli plavci z lodi Argo. Kdybychom chtěli slovo astronaut přeložit doslovně, je to "plavec po hvězdách". Konec konců, do vesmíru se létá kosmickou lodí, že, nikoliv kosmickým letadlem...

HOROSKOP - to je schéma, které znázorňuje, v jakém vzájemném postavení jsou planety a hvězdy v určitém čase. Je také řeckého původu. Hóra znamená doba nebo čas (ale pozor, spíš určitý čas, čas obechně je chronos) a druhá část slova je odvozena od slovesa skopein, což znamená pozorovat.

KOSMOS - řecky svět, ale i uspořádání. My to slovo používáme pro vesmír. Možná znáte termín kosmogonie, pod kterým se skrývají mýty o stvoření světa. A asi se budete divit, ale ze stejného základu pochází slovo kosmetika, což původně nebyl nominativ singuláru feminina, ale nominativ plurálu neutra (asi jako když ve filmu Jak básníci přicházejí o iluze vysvětloval asistent Mirečkovi, že to není ta ledvina, ale jsou to ta játra - takže to nebyla ta kosmetika jako ta žena, ale byla to ta kosmetika jako ta města). Proč? Někdo tvrdí, že kosmetika je prostě svět ženy. A někdo, že ta kosmetika byly pomůcky k určitému uspořádání, pořádku, protože být neupravený a špinavý a nepořádný bylo fuj, správný Řek měl být přece kalos kai agathos, tedy krásný a moudrý. Teď bychom se mohli rozpovídat na téma, že je mnohem snazší dosáhnout toho, aby byl člověk krásný, než aby byl moudrý, protože k tomu, aby byl krásný, mu stačí namalovat si na ten ksicht nějaký hezký obličej, ale s mozkem a charakterem to takhle snadno ošidit nelze...

KOSMONAUT - tak to už byste měli umět přeložit sami. Je to vesmírný plavec. A pokud si lámete hlavu tím, jaký je rozdíl mezi kosmonautem a astronautem, tak - vůbec žádný. Obě vznikla během vesmírného závodu, kdy se USA a SSSR předháněly, kdo rychleji dosáhne úspěchů na poli kosmonautiky, a v SSSR se pro ty, kdo se dostali do vesmíru, vymyslelo slovo kosmonaut, v USA astronaut, protože nedej bože, aby používali jedno a to samé slovo. Osobně (a to říkám bez jakékoliv politické zaujatosti, jen s ohledem na význam těch slov) je asi správnější kosmonaut, protože zkuste letět na nějakou hvězdu, že...


Foto VV
Foto VV

PERSKÉ POSELSTVO

PÍSEŇ STRAŠLIVÁ O GOLEMOVI

To je ta písnička, kterou si Bára uřízla příšernou ostudu při návštěvě u rabína Löwa. Když jsem byla malá, pouštěli jsme si ji na stařičkém gramofonu (ale fakt už nebyl na kliku, normálně na elektřinu) ještě na keramických - deskách. Byly hrozně křehké. Pamatuju si, že když jsem jednu položila na točnu a malinko jsem na ni přitlačila, tak praskla. Myslím, že na desce písnička končila slokou, že o Golemově smrti jsou dvě verze a jaké, a bylo to fakt dobře, protože ten zbytek písničky je hloupý a nudný. Inu, Werich měl také, řekněme, své stropy...

ÓRIÓN

Órión byl synem boha Poseidóna a Eurylay, jedné z jeho milenek. Antičtí autoři jsou zajedno v tom, že to byl velmi pohledný a zdatný lovec. Jinak se pověsti o něm dost liší. Zdá se, že jeho lovecké umění a vzhled se mu staly osudnými. Podle některých pověstí se do něj zamilovaly dvě bohyně - Artemis, bohyně lovu, a Éós, bohyně ranních červánků. No a Artemis ho ze žárlivosti zastřelila šípem. Podle jiných pověstí ho Artemis nezastřelila ze žárlivosti na jinou ženu, ale na jeho lovecké umění, případně proto, aby jako vášnivý lovec nevyhubil všechna zvířata. Ať tak, nebo tak, Órión zemřel, na tom se prameny shodnou, a byl přenesen na oblohu i se svým loveckým psem Síriem. Proč, to už je zase předmětem diskusí. Prý proto, že měl zálibu ve hvězdách. Nebo proto, že měl zálibu v Plejádách, což jsou dcery Titána Atlanta a Ókeanovny Pléiony.

Je to jedno ze souhvězdí, které na obloze najdete nejsnáze, ale jen od srpna do dubna s tím, že nejlépe je vidět v prosinci a v lednu. V jedné ruce má štít, kterým se kryje proti rohům útočícího souhvězdí býka, ve druhé, napřažené nad hlavou, svírá zbraň. A jak je to se jmény jeho hvězd? Já mám problém, že u některých jsem zatím nedokázala zjistit, jak se jejich jméno vyslovuje.

BETELGEUSE - jméno vzniklo z arabského sousloví ibl al-džawzá, což znamená obrovo rameno, obrova ruka. Betelgeuse je alfa Orionis, tedy Orionova alfa - tak je označována nejjasnější hvězda souhvězdí. Tady to trochu kulhá, protože Betelgeuse není nejjasnější - respektive ne vždy, její jasnost kolísá. A zrovna její jméno je to, u kterého si vůbec nejsem jistá výslovností.

BELLATRIX - to je latinsky bojovnice.

MEISSA - také se jí říká Heka. Název Meissa je z arabského al-maisan a znamená svítíci, Heka je také z arabštiny, al-haka´´ h se překládá jako bílé místo, bílá tečka.

ALNITAK - arabsky al-nitáq znamená opasek. Alnitak je vlastně trojhvězda, ale to prostým okem nerozeznáme.

MINTAKA - slovo pochází z jiného arabského termínu pro pás nebo opasek, mantaqa.

ALNILAM - jméno vzniklo zkomolením arabského al-nizám, šňůra perel.

SAIPH - saif al-džabbar znamená v arabštině obrův meč. Orionovo souhvězdí totiž vidí každý trochu jinak, a zatímco my hvězdy Rigel a Saiph většinou vnímáme jako kolena rozkročeného lovce, někdo Saiph vidí jako špičku pochvy visící od opasku.

RIGEL - jméno pochází z arabského slov ridžl, noha. Rigel je beta Orionis, tedy podle označení druhá nejjasnější hvězda souhvězdí, ale fakticky je tou nejjasnější, protože narozdíl od Betelgeuse svítí pořád stejně (hodně) silně. Patří dokonce mezi deset nejjasnějších hvězd oblohy. Ale upřímně - je to trochu šméčko, protože Rigel je trojhvězda. Kolem největší hvězdy Rigel A obíhá menší Rigel B a kolem toho ještě menší Rigel C, takže svítí tři hvězdy najednou. Pak to má Betelgeuse přesvítit!

Reference

Zase boží. Užívám si. Teď nás čeká 1918 a pak už bych to chtěla začít brát popořadě...

Quanti

Goodreads, 31.10. 2023

Další báječné dobrodružství zvědavé a odvážné Báry. Knížky čtu na přeskáčku, ale vůbec to nevadí. Z téhle, stejně jako ze všech předchozích, jsem si odnesla spoustu zajímavých faktů z historie. Baví mě, jak se mi díky spojitosti s příběhem vybavují věci, které bych si ze suchopárných dějepisných knih nikdy nezapamatovala.

snílek1980

Databáze knih, 25.4. 2024

Četla jsem s desetiletou vnučkou. Už jsem jí dvě knížky od Veroniky Válkové koupila a líbily se jí, tak jsme si tu třetí přečetly společně a oběma se nám moc líbila. Dozvěděly jsme se spoustu zajímavých věcí ze života z doby Rudolfa II. a to velmi příjemnou formou, s jemným humorem. Ocenila jsem za vnučku, že autorka s přehledem vysvětlila všechny cizí pojmy. Těšíme se, že si postupně přečteme celou sérii dobrodružných výprav s Bárou do minulosti. Určitě doporučuji.

allebra

Databáze knih, 20.8. 2020

Paní spisovatelka Veronika Válková má mimořádný talent na psaní a výhodu, že je historička. Období kolem Rudolfa II. je zajímavé samo o sobě, protože jsou v ní první alchymisté, Golem apod. A když k tomu přidá paní Válková zvědavou teenagerku Báru a její kouzelný atlas, bude to ještě zajímavější.
Já knihu zcela samozřejmě doporučuji. Rozhodne se jí vyplatí koupit, obzvlášť za takovou úžasnou cenu!!!

Blondska

Megaknihy, nedatováno

Výborná kniha, ktera ma potenciál v dětech budovat lásku k historii. Doporučují velice, u nás je oblíbená cela tahle bajecna série. Česká autorka Veronika Válková nas timro lakak k cestování do minulosti a je na celem pribehu znat, z autorka take pise fantasy literaturu. Super edice. Rudolf II. - Spiknutí přináší skvěle zpracované téma, skvělý náhled na rudolfinskou Prahu. Super příběh!!!

Green Shell

Megaknihy, nedatováno

Naprosto perfektní kniha pro kluky. Detektivní zápletka a dramatické souboje jsou perfektně zasazeny do Rudolfovy doby. Kniha nám poskytne opravdu velmi mnoho historických informací, děti ani nevnímají, že se při čtení vlastně učí a zjistí spoustu nových věcí. Autorka popisuje i vladařovu zdravotní stránku a problémy, které ho trápily. Veronika Válková je s přehledem naše nejoblíbenější autorka a už teď trneme, co budeme dělat, až dočteme poslední její knihy. Více podobných knih pro mládež a velké díky autorce

sifka

Megaknihy, nedatováno