KDO BYL SÁMO?

To nikdo neví. Jediné informace mám z Fredegarovy kroniky, respektive z kroniky tak řečeného Fredegara, protože ani nevíme, kdo ji doopravdy napsal. O autorovi se dá bezpečně říct asi jen tolik, že jeho latina je dost příšerná, takže se nad kronikou překladatelé pěkně zapotí. O Sámově původu se dočteme, že to byl francký kupec "z kraje senonského". Nic víc, nic míň. Nevíme, jestli tím autor myslel, že se Sámo v kraji senonském narodil, nebo že v něm působil. A také nevíme, kde ten kraj senonský ležel. Existuje několik teorií a všechny jsou stejně pravděpodobné. Vždy jde o oblast, která byla na přelomu 6. a 7. století pod nadvládou Franku. Kraj senonský tedy může být

• v severním Burgundsku kolem města Sens, což je oblast, kterou obýval keltský kmen Senonů (Francie)
  
• v Dolním Lotrinsku kolem města Soignies na řece Senne (Belgie)
• v jižním Bavorsku kolem města Schongau (Německo)
  

JAK SE SÁMO VLASTNĚ JMENOVAL?

To je další záhada, nad kterou si historici lámou hlavy. Předně nevíme, jestli je to Sámo nebo Samo. Latina totiž délky nepíše, a jeho jméno se zachovalo v latinském textu. Proč se vžilo říkat Sámo, Bůh suď, já to nevím. Tvar jména vypadá, jako by se jednalo o zdrobnělinu vytvořenou "po germánsku". Každý jazyk má nějaká pravidla, podle kterých se tvoří zdrobněliny jmen, a v germánských jazycích ty zdrobněliny často končily na -o. Třeba Konrád, jehož jméno původně znělo Kuonrad, byl pro své blízké Kuno. Theodorích pro změnu Dudo (fakt, nevymýšlím si). A tak to vypadá, že Samo (Sámo?) je taková germánská zdrobnělina. Jenže z čeho? Teorií je několik, ale žádná není doložená.

• Samson - to je moje teorie, a teprve po přečtení téhle bárovky pochopíte proč, mně to přišlo docela zajímavé.
• Samoslav - to je teorie někoho, kdo za vším vidí Slovany. Je sice pravda, že Sámo pravděpodobně uměl slovansky, ale to neznamená, že byl Slovan. I když pochopitelně mohl být, nebo mohl mít slovanskou matku a otce Franka. Jenže takhle by slovanské jméno vypadat nemohlo. Komponent "samo" se totiž vůbec nepoužíval. Pokud mělo být sestaveno jméno, které obsahovalo komponent zvratného zájmena poukazujícího na nositele (to je odborně napsáno, co?), pak šlo o zájmeno "svůj", nikoliv "sám". Takže slovanské jméno by správně znělo Svéslav.
• Samuel - to je teorie vycházející z toho, že není vůbec vyloučené, aby byl franckým kupcem Žid.
  

Prolistovat knihu a koupit si ji můžete zde:

Vždycky mne fascinovalo, jak z několika málo odstavců v jedné kronice dokážou historici napsat o Sámovi celou tlustou knihu. Když jsem se do toho pustila sama, pochopila jsem to. Pokud si chcete o Sámovi udělat obrázek, musíte si udělat obrázek o době, ve které žil. A jakmile se do toho ponoříte, zjistíte, že se obzor minimálně vyšší vrstvy společnosti neomezoval jen na nejbližší okolí. Třeba kvůli obchodu, ze kterého plynulo obrovské bohatství, vás muselo zajímat i to, co se dělo na březích Černého moře, a odtud vedou nitky příběhů zase dál a dál. A že Sámo dokázal spojit slovanské kmeny proti Avarům? Jako kupec k tomu měl ty nejlepší předpoklady. Musel mít pro strach uděláno, být výborný diplomat, ovládat cizí jazyky a v neposlední řadě být dobrým vojenským velitelem a bojovníkem, protože jinak by v těch časech těžko dokázal bezpečně přepravit drahocenný náklad z jednoho místa na druhé. Což jsou stejné kvality, které očekáváme od panovníků.

CO VÍME O DAGOBERTOVI?

Docela dost zajímavých věcí. V Čechách není moc oblíbený, protože bojoval se Sámem, takžeho vnímáme jako hnusáka, který na nás zaútočil a posléze dostal zaslouženou nakládačku v bitvě u Vogastisburgu (sice nevíme, kde Vogastisburg leží, ale hlavně že tam tu nakládačku dostal).  Ovšem z franckého pohledu to byl kabrňák. Tak předně už ve dvaceti letech tatínkovi Chlotharovi II. vysvětlil, že by mu měl svěřit alespoň část vlády. Když se po Chlotharově smrti chopil vlády úplně, podařilo se mu rozšířit svou suverenitu na celou franckou říši. To nebylo v rodě Merovejců, ze kterého pocházel, až tak běžné. Zejména na ZŠ se sice pořád učí o francké říši jako o celku, ale ve skutečnosti byla neustále rozdrobená, podle toho, kolik synů či bratrů panovník měl. Skutečně sjednocená pod vládou jednoho krále byla jen párkrát (prsty jedné ruky by na to stačily). Situace se změnila až za Karlovců, ale tam nejsme. Takže Dagobert byl jeden z toho mála (mám takový pocit že ze dvou...), kdo vládl skutečně celé říši. A nejen to. Expandova na jih, ovládl celou dnešní Francii až po Pyreneje, a ani ty ho nezastavily, svou moc rozšířil i na sever dnešního Španělska a dostal se snad až do Barcelony, tím si úplně jistá nejsem. Boje se Sámem byly z jeho pohledu naprosto logické - to, že se na východ od jeho území začal formovat kmenový svaz, u kterého hrozilo, že se přetaví v centralizovaný stát, ho ohrožovalo. To se muselo zašlápnout v zárodku. No tak úplně se to nepovedlo, ale když Sámo zemřel, svaz se stejně rozpadl sám od sebe. Ale to už byl Dagobert dávno po smrti, on zemřel pár let po bitvě u Vogastisburku, po třicítce. Kdo ví, jak by to bylo, kdyby se dožil vyššího věku.